|
|
Ověření existence zlomu "Čirá - Kopanina" pomocí morfostrukturní analýzy a geofyzikálních metod
Findžová, Leona ; Tábořík, Petr (vedoucí práce) ; Kašing, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá ověřením existence zlomu Čirá-Kopanina pomocí morfostrukturní analýzy a geofyzikálních metod. Práce se při ověřování zlomové zóny opírala o analýzy digitálního modelu reliéfu, parametrů říční sítě a vybraných prvků reliéfu, které s velkou pravděpodobností indikují tektonickou aktivitu. Na základě těchto analýz byla provedena identifikace zlomu a jeho následné ověření geofyzikálními metodami. Hledaná tektonická linie prochází obcí Čirá v okrsku Jindřichovická vrchovina (celek Krušné hory), pokračuje východně od obce Kopanina a směřuje na jih do Chebské pánve podél Libockého potoka. Směr zlomu Čirá-Kopanina byl určen jako přibližně severojižní (348ř - 168ř) a odpovídá tak severojižnímu usměrnění hypocenter západočeských zemětřesení. Zlomová zóna Čirá-Kopanina by tak mohla být potenciální zdrojovou oblastí vzniku zemětřesných rojů na pomezí Chebské pánve a krušnohorského krystalinika. Její aktivitu je však nutné ověřit dalším výzkumem. Klíčová slova zlom, tektonika, digitální model reliéfu, morfostrukturní analýza, geofyzikální průzkum, Jindřichovická vrchovina, Krušné hory
|
|
|
Strukturně-tektonická a morfometrická charakteristika povodí horní Otavy
Burkytová, Šárka ; Hartvich, Filip (vedoucí práce) ; Stemberk, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá strukturně-geomorfologických charakteristikou a morfometrickou analýzou povodí horní Otavy, které se nachází v pohoří Šumavy. Úvodní část je zaměřená na rešerši odborné literatury, v rámci které je zájmová oblast zhodnocená z hlediska fyzicko- geografických charakteristik. Rešerše se dále zabývá přehledem metod strukturně- geomorfologického výzkumu se zaměřením na morfostrukturní analýzu reliéfu. Strukturně- geomorfologická charakteristika byla provedena pomocí puklinové analýzy vybraných lokalit, na kterých proběhlo měření směru puklinových ploch a jejich sklon. Byla také provedena analýza morfolineamentů a analýza zlomové tektoniky, na základě které byly vymezeny morfostruktury. Jednotlivé morfostruktury byly hodnoceny pomocí metod morfometrické analýzy a porovnány pomocí morfostrukturní syntézy z hlediska vzájemné podobnosti či odlišnosti. Závěrem bylo v zájmovém území nastíněn geomorfologický vývoj. Klíčová slova Morfostrukturní analýza, strukturní měření, Šumava, morfometrie, morfolineamenty
|
|
|
Morfostrukturní analýza Etiopské vysočiny pomocí dálkového průzkumu Země
Kusák, Michal ; Vilímek, Vít (vedoucí práce) ; Klimeš, Jan (oponent) ; Novotný, Ján (oponent)
- Morfostrukturní analýza Etiopské vysočiny pomocí dálkového průzkumu Země Soubor morfometrických analýz údolních sítí, lineamentů a zlomů získaných z digitálního modelu reliéfu (DEM) umožnil nejen potvrdit většinu závěrů o morfotektonickém vývoji Etiopské vysočiny z dosavad publikovaných výsledků stratigrafických, strukturně-geologických, petrologických, tektonických a geochronologických studií realizovaných v Etiopské vysočině, ale umožnil jejich rozšíření o nové poznatky. Údolní segmenty i lineamenty jsou orientované ve směrech odpovídajících orientaci zlomů a odpovídajících publikovaným konceptům tektonického vývoje území. Nejvíce zastoupené jsou lineární prvky reliéfu odrážející pliocenní změnu tektonického napětí ze směru SV-JZ do SSV-JJZ směru (rotace napěťového pole o ~40ř) související se vznikem a vývojem Hlavního Etiopského Riftu (HER). Nejvýraznější morfologické projevy rozšiřování HER a Afarské deprese jsou dobře patrné na hranici Etiopské vysočiny a HER, kde dominance toků prvního řádu poukazuje na krátké působení napětí v tomto směru a aktivní zpětnou erozi. Paleogenní SZ-JV a ZSZ-VJV směry tektonického napětí tvoří nejstarší části Etiopské vysočiny, tj. nejvyvinutější údolí vysokých řádů (nejnižší hodnoty SOLR) a relikty radiální paleo-údolní sítě. Ta byla před pozdním miocénem...
|
|
|
Morfostrukturní analýza Etiopské vysočiny pomocí dálkového průzkumu Země
Kusák, Michal ; Vilímek, Vít (vedoucí práce) ; Klimeš, Jan (oponent) ; Novotný, Ján (oponent)
- Morfostrukturní analýza Etiopské vysočiny pomocí dálkového průzkumu Země Soubor morfometrických analýz údolních sítí, lineamentů a zlomů získaných z digitálního modelu reliéfu (DEM) umožnil nejen potvrdit většinu závěrů o morfotektonickém vývoji Etiopské vysočiny z dosavad publikovaných výsledků stratigrafických, strukturně-geologických, petrologických, tektonických a geochronologických studií realizovaných v Etiopské vysočině, ale umožnil jejich rozšíření o nové poznatky. Údolní segmenty i lineamenty jsou orientované ve směrech odpovídajících orientaci zlomů a odpovídajících publikovaným konceptům tektonického vývoje území. Nejvíce zastoupené jsou lineární prvky reliéfu odrážející pliocenní změnu tektonického napětí ze směru SV-JZ do SSV-JJZ směru (rotace napěťového pole o ~40ř) související se vznikem a vývojem Hlavního Etiopského Riftu (HER). Nejvýraznější morfologické projevy rozšiřování HER a Afarské deprese jsou dobře patrné na hranici Etiopské vysočiny a HER, kde dominance toků prvního řádu poukazuje na krátké působení napětí v tomto směru a aktivní zpětnou erozi. Paleogenní SZ-JV a ZSZ-VJV směry tektonického napětí tvoří nejstarší části Etiopské vysočiny, tj. nejvyvinutější údolí vysokých řádů (nejnižší hodnoty SOLR) a relikty radiální paleo-údolní sítě. Ta byla před pozdním miocénem...
|
|
|
Morfostrukturní analýza Hřibovské hornatiny
Stemberk, Jakub ; Štěpančíková, Petra (vedoucí práce) ; Roštínský, Pavel (oponent)
Morfostrukturní analýza Hřibovské hornatiny Diplomová práce se zabývá morfostrukturní analýzou Hřibovské hornatiny (podcelek Rychlebských hor). Severovýchodní okraj studovaného území tvoří svah na okrajovém sudetském zlomu, který představuje jednu z nejvýznamnějších tektonických zón ve střední Evropě. Proto byly práce zaměřeny na prostorové rozmístění vybraných geomorfologických tvarů a analýzu parametrů říční sítě, které mohou potenciálně indikovat recentní tektonickou aktivitu v rámci studovaného území. Výsledkem je navržený průběh zlomů výrazných v morfologii. Aktivita zlomů byla posouzena na základě změn intenzity eroze vodních toků projevující se v příčných a podélných profilech. Podle hodnot SL indexu byly vymezeny části studovaného území, které vykazují recentní tektonickou aktivitu. Výstupem diplomové práce je morfostrukturní mapa Hřibovské hornatiny a okolí v měřítku 1 : 25 000. Klíčová slova: Morfostrukturní analýza, aktivní tektonika, říční síť, okrajový sudetský zlom, Hřibovská hornatina.
|
host ::
RSS.